BOX_DORN.jpgBOX_SOLARIUM.jpgBOX_AKTUALITY.jpgBOX_KONTAKT.jpgBOX_FACEBOOK_2.jpg

 

 

Masáže

Baňkování - Baňky a jejich využití

 

Pod pojmem "baňky, baňkování" se dnes míní přikládání skleněných kulovitých nádobek se zahřátým vzduchem většinou na záda, kde se v nich při ochlazování původně teplého vzduchu vytvoří podtlak, jenž způsobí jejich přisátí na pokožku. Je to metoda velmi stará, známá již ve starověku a velmi často používaná nejen k potlačování bolestí pohybového aparátu, ale i k mírnění vnitřních obtíží. První zmínka o tomto druhu léčení pochází z Mesopotamie, kde byla vyobrazena na lékařských pečetích. Podobné pečetě používali starověcí řečtí lékaři, kteří měli dokonce baňku ve svém emblému. Zmínku o baňkách najdeme také v jednom egyptském papyru z r. 2200 před Kristem, jakož i v Ajurvédě, nejstarším lékařském indickém pojednání z roku 1500 př.n.l. O baňkování se zmiňuje i Galenus, slavný římský lékař, v roce 120 po Kristu.

Paracelsus napsal v první polovině 16. století:
"Kde příroda způsobila bolest, tam nahromadila škodlivé látky. Pokud není příroda schopná sama tyto látky vyprázdnit, musí lékař udělat na těchto místech umělý otvor, aby přírodě přispěchal ku pomoci". 

Baňkovalo se všemi možnými předměty, v nichž byla možnost docílit podtlaku. V Africe to byly kalebasy, v Indii upravené bambusové rourky, staří Germáni používali kravské rohy. Ve středověku byla metoda velmi rozšířená, v devatenáctém století ji propagoval významný německý lékař Hufeland, který ji systematicky aplikoval i u chorob vnitřních, např. plicních a srdečních. Počátkem století dvacátého se baňkování vrací do rukou laických terapeutů. 

Co, jak, proč a kde se baňkuje 

Baňky se aplikují předvším na zádech, vyjímečně i jinde. Záda pacienta nabízejí rukám lékaře či léčitele dosti jasná znamení. Oficiální školní medicína uznává příčnou segmentaci zad podle Heada, jež dává vzniknout příčným pásovitým segmentům, tzv. dermatomům. Jsou to kožní okrsky s vlastním nervovým zásobením vycházejícím z míšních obratlových segmentů. Podélnou segmentaci zad, jak ji prezentuje např. akupunktura svým systémem meridiánů, pro kterou ale nebyl nalezen anatomický podklad, školní medicína neuznává. Akupunktura je ovšem metodou, fungující spolehlivě skoro 5000 let jen s malými obměnami až dodnes. 

Při onemocnění vnitřních orgánů vytvářejí se na zádech v oblasti příčné segmentace citlivá místa, která se označují jako spošťové nebo maximální body. V myšleném systému akupunktury se tyto body označují jako body poplachu, případně souhlasu. Tyto body jsou svou polohou na zádech charakteristické pro jednotlivé, poruchou postižené orgánové systémy. Jsou prsty dobře hmatné, většinou citlivé, někdy dokonce výrazně bolestivé. Běžně bychom je označili jako zatvrdliny, odborně jako gelosy. Jedná se o nahromadění škodlivin ve vazivu pod kůží nebo i hlouběji ve svalech. Přikladem budiž zatvrdlina nad rameny, kam si někdy při únavě instiktivně saháme a místo mneme.

Tyto chorobně změněné okrsky tkáně, vzniklé na základě poruchy funkce vnitřního orgánu, se samy stávají dalším samostatným centrem potíží a jejich vztah k vnitřním příčinám se ztrácí. Mluví se pak o bolestech v zádech a léčí se pouze záda, většinou páteř. Tak, jako je vznik těchto kritických míst ovlivněn poruchou zevnitř, tak je naopak jejich léčením možno ovlivnit vnitřní poruchu, která k jejich vzniku původně vedla. Tím se myslí druhotné léčení i onoho spřaženého vnitřního orgánu, v případě zatvrdliny nad rameny pak krčních mandlí. Přesně ono spřažení gelos na zádech s vnitřními orgány školní medicína popírá. Právě tento princip, tyto souvislosti a jejich znalost generacemi lékařů činí metodu baňkování již po několik tisíciletí úspěšnou.

Bez ohledu na pojmenování bodů lze říci, že citlivá ruka vyšetřujícího je najde leckdy mnohem dříve, než ke vzniku pacientem vnímané poruchy vůbec dojde. Už jenom z tohoto důvodu je komplexní tělesné vyšetření pacienta velmi důležité a laboratorními metodami nenahraditelné. 

Jeden slavný lékař, Augustus Bier, se k tomu vyjádřil takto: "Co jsme získali rentgenovým vyšetřením, to se nám ztratilo z konečků prstů."